Také High-end má svůj „highest-end“. Absolutní vrchol. Ten v současnosti představují čtyřpásmové reprosoustavy LaSphère, které vyvinuli konstruktéři firmy Cabasse z francouzské Bretaně. Designérský i technologický solitér.

Kulové reprosoustavy tvoří prostorově koherentní zdroj - Spatially Coherent System (SCS). Tuto myšlenku u Cabasse poprvé použili před patnácti lety u aktivní čtyřpásmové soustavy Atlantis – osazené třípásmovým koaxiálním měničem TC21, aby postupně tento koncept zdokonalovali. O co se jedná? Běžné vícepásmové reprosoustavy vykazují u jednotlivých měničů malá časová zpoždění reprodukovaného signálu, „paty“ membrán totiž neleží v ose a k uchu posluchače dorazí z hlubokotónového měniče o něco později, nežli z ostatních, což mění hlavně vzájemné poměry u vyšších harmonických: barva tónu je tak nežádoucím způsobem modifikována. Situaci navíc v domácích podmínkách komplikuje, že zvukové pole zde tvoří „příspěvky“ z reprosoustavy nejvýše z jedné třetiny, takže k posluchači se většinou dostává nepřímý zvuk, který se odráží od stěn poslechové místnosti a jejího vybavení. Princip SCS tento problém řeší koaxiálními měniči, u nichž musí být vzdálenost mezi osami dvou kmitočtově navazujících reproduktorů co nejmenší (tím více, čím více sdílejí široký frekvenční rozsah).

Bodové zdroje z vlastních zdrojů

Vrchol dlouho představoval třípásmový koaxiální měnič TC23 - v podstatě šlo o třetí generaci zmíněného TC21, jehož kalota o průměru dva a půl centimetru zahajuje svou působnost na kmitočtu 3,8 kHz, následována prstencovou středotónovou membránou z polyuretanu P2C o průměru dvanáct centimetrů (ta obsáhne interval 600 Hz až 3,8 kHz) a středobasovou „kolegyní“ o průměru jedenadvacet centimetrů (150-600 Hz), vyrobenou z Rohacellu, pěnové hmoty z PMI, jež důvěrně znají v leteckém průmyslu jako výplň křídel a trupů. K němu u současných referenčních soustav LaSphére přibyl ještě pětapadesáticentimetrový basový reproduktor (hmotní ca. 40 kg!), jenž představuje upravený typ 55ND46 z nejurostlejšího firemního subwooferu Saturn, s membránou z Nomexu (aromatického polyamidu, běžně používaného pro hasičské ohnivzdorné kombinézy), jež má voštinovou konstrukci: příčkami propojené dvě vrstvy, jejichž šestihranná struktura připomíná plástev medu. Nešlo však o právě jednoduchou „skládačku“, protože konstruktéři museli u takto vzniklého čtyřpásmového koaxiálního reproduktoru QG55 vyřešit potlačení vzájemných interakcí veškerých, bez výjimky vysoce účinných magnetických obvodů.

Návštěva z vesmíru?

Novým měničem je osazena sférická skořepinová ozvučnice o průměru sedmdesát centimetrů, kterou tvoří dvě vrstvy kompozitu, obohaceného mletým mramorem, uvnitř zatlumené speciálním materiálem, používaném opět v letectví. Konstrukce je tak fortelná, že nějaké vibrace nepřicházejí vůbec v úvahu, ostatně stačí se podívat na výstupní výkon spolupracujících monobloků. Z toho se rozklepou kolena leda slabším náturám, soustavy LaSphére si stojí za svým jako kamenné megality v domovské Bretani! Vypadají tak trochu jako Sputnik, i když předjímají spíše audiofilské „blízké setkání třetího druhu“. Opticky kouli v prostoru podpírá uzavřená křivka z hliníkové slitiny, jež tak trochu evokuje trojrozměrné firemní logo, ale fakticky tento úkol plní masivní, chromovaná kovová trubka, která v sobě rovněž ukrývá kabely od reproduktorů. Ty jsou vyvedeny na čtyři páry zlacených šroubovacích terminálů vzadu pod stříškou kruhové základny, kterou kvůli lepší stabilitě podpírá pět odhmotňovacích hrotů, uspořádaných do lichoběžníku. Že by jakýsi „bi-wiring na druhou“?! Ani náhodou. Externí elektronickou výhybku hledejte mimo ozvučnici. Tvoří ji dvaatřicetibitový procesor SHARC od americké firmy Analog Devices, jenž používá dělicí kmitočty 150, 600 a 4000 Hz. Oproti klasickým výhybkám pracuje přesněji, s útlumem až 70 decibelů na oktávu má možnosti, o kterých se výhybkám třetího řádu ani nezdá - a hlavně časově optimalizuje signál vyzařovaný z jednotlivých měničů (tam, kde na to nestačí samotná geometrie konstrukčního uspořádání QC55). Přístrojová skříňka elektronické výhybky má ideální šířku, aby se pod ní schovaly dvě „věže“ z koncových stupňů, které představují upravené monobloky z řady Ice Power od vyhlášené americké firmy BelCanto, čemuž ostatně odpovídá i jejich cena. Protože jmenovitá impedance soustav Cabasse LaSphére je osmiohmová, mají díky celkovému výkonu 2x 1300 wattů k dispozici zcela výjimečnou výkonovou rezervu. Frekvenční charakteristika sahá od 28 Hz do 22 kHz jak podle pravítka (tedy přesněji: v pásmu ± 3 dB), přimhouříme-li nad tolerančním pásmem oko, dostává se až k jinde neslýchaným šestnácti hertzům. Maximální Sféry vám dají (nejenom) nejhlubší basy opravdu pocítit, protože citlivost u největšího z měničů je 96 dB/W-1, u ostatních o dva tři decibely méně.

Na čem se testovalo?

Poslechový test proběhl v poslechovém studiu Miroslava Dvořáka v Nouzově, kde prozatím jediný pár soustav Cabasse LaSphére v naší republice osobně instaloval a na míru místnosti optimalizoval Christophe Cabasse, syn legendárního zakladatele bretaňské značky. Jako zdroj signálu posloužila špičková sestava Marantz, sestávající se z SACD/CD přehrávače SA-7S1 a stereofonního předzesilovače SC-7S2, propojená mezi sebou i se vstupy monobloků signálovými kabely Oehlbach Pure Sound. Soustavy LaSphére byly připojeny masivními měděnými kabely XLO. Pro srovnání byly použity reprosoustavy B&W Nautilus 800D, takže s přehrávačem Denon SA-7S1 byl v tandemu integrovaný zesilovač Mark Levinson No. 383. Jako testovací disky byly použity SACD Wayne Horvitz: Way Out East (Songlines, 2006), Pink Floyd: The Dark Side Of The Moon (EMI, reed. 2003), 3CD Ludwig van Beethoven: Piano Concertos (Vivarte/Sony BMG, 1998), CD Rob Wasserman: Trios (GRP, 1994) a Victor Wooten: Soul Circus (Vanguard, 2005).

Netopýří ucho:

Profesionálové prý soustavy s koaxiálními reproduktory na platformě SCS údajně používají jako „akustickou lupu“. Zobrazení prostoru je absolutní prakticky v jakémkoli myslitelném úhlu od osy soustav. Soustavy LaSphére umí jaksi mimoděk zahrát opravdu hodně nahlas, aniž by se z jejich obrazu vytratil jediný detail. Zajímavé srovnání nabízely v hierarchii B&W „stříbrné“ Nautily. Ty jakoby v omezeném pásmu vyššího akustického spektra měly lehce navrch, ale v „akustickém průměru“ celého slyšitelného pásma je Cabasse bez ohledu na žánr s lehkostí přehrávaly. Wootenova baskytara zněla neslýchaně, ale na nahrávce Beethovenových klavírních koncertů, která vznikla na zvukově subtilnějším dobovoém fortepianu nebo akustické „komořině“ Horvitzova jazzového kvarteta, které má blíž k soudobé hudbě, prokázaly suverénně také svou neutrálnost. Suma sumárum, Cabasse LaSphére představují výjimečné aktivní reprosoustavy nejen svojí cenou! - pv -

Proč si je koupit?

Pokud na soustavy Cabasse LaSphére máte dostatek prostoru, sotva si dnes pořídíte jiné lepší...

S&V VERDIKT: vynikající (10)

CABASSE LASPHÈRE
typ	čtyřpásmová s bassreflexem
reproduktory	1x koaxiální QG55
kmitočtový rozsah	16 Hz – 25 kHz (-6 dB)
elektronická výhybka	SHARC, dělicí kmitočty 150 Hz, 800 Hz, 4 kHz
jmenovitá impedance	8 ohmů
citlivosti dílčích měničů	vysokotónový 93 db/Wm-1, středotónový 93 db/Wm-1, středbasový 94 db/Wm-1, basový 96 db/Wm-1
rozměry (š×v×h)	1400 x 700 x 700 mm
hmotnost	ca 100 kg/ks

SESTAVA VÝKONOVÝCH ZESILOVAČŮ
upravené referenční monobloky BelCanto:	4x BCREF1000(basy, středobasy), 4x BCM300 (středy, výšky)

BelCanto REF1000
výstupní výkon	> 500 W (8 ohmů)
frekvenční rozsah	20 Hz – 20 kHz (± 0,5 dB)
celkové harm. zkreslení	0,007 % (1W, 1 kHz, 4 ohmy)
činitel tlumení	> 1000
dynamický rozsah	120 dB
rozměry (š×v×h)	216 x 76 x 305 mm
hmotnost	6 kg

BelCanto M300
výstupní výkon	150 W (8 ohmů)
frekvenční rozsah	20 Hz – 20 kHz (± 0,5 dB)
celkové harm. zkreslení	0,01 % (1W, 1 kHz, 4 ohmy)
činitel tlumení	> 1000
dynamický rozsah	111 dB
rozměry (š×v×h)	216 x 76 x 305 mm
hmotnost	4 kg

web	www.cabasse.com www.basys.cz, cabasse.cz